Předloni poprvé bylo snadné takový cyklovýlet z Pardubic přichystat. Trasa byla jasná: využít zdejší "Václavák" Chrudim - Slatiňany s cílem výletu na Monaku, Kočičím hrádku, rozhledně Báře eventuálně pivovarce v Medlešicích je snadné.
Tak když nastala sobota 16. července 2016, mohli jsme si přát jen teplejší počasí. Stačila ovšem tenká bundička a na sluníčku bylo příjemně.
Naplánoval jsem cestu z Pardubic do Kolína pravobřežní krajinou řeky Labe s plánovaným návratem vlakem. Vše bylo ale trochu jinak.
Dokončenou revitalizaci Bohdanečského rybníka bych rád viděl z Polákova poloostrova, jasného prvního cíle. Není potíž tam dojet přes město po cyklostezkách, ale dostal jsem lepší nápad. Po krátkém ranním telefonátu jsme zamířili po levém příbřeží Labe do Srnojed. Moje švagrová tam totiž má na zahradě zdymadlo. Není veřejnosti přístupné, ale díky tomuto faktu jsme překonali řeku právě zde, navíc se zasvěceným výkladem.
Kolem semtínské odkalovací nádrže jsme se přiblížili Rybitví, obci proslulé mj. rodištěm vynálezců ruchadla. Projet Lázněmi Bohdaneč není dosud úplně med, jelikož je nutné opustit město po frekventované výpadovce na Chlumec.
U rybníka nás přivítala zrekonstruovaná rozhledna
 |
| Zrekonstruovaná rozhledna u Bohdanečského rybníka. |
Pro důkladnější prohlídku ptačí rezervace to chce ovšem jiný čas a hlavně silný dalekohled.
Sluníčko začalo vykukovat, stoupla teplota a bylo na čase doplnit tekutiny U Čochtana. Příjemnými silničkami s krátkým průjezdem po státovce kolem Břehů jsme navštívili akvadukt na Opatovickém kanálu v Semíně.
 |
| Akvadukt na Opatovickém kanálu. |
Ovšem neotřelým zážitkem je vždy návštěva národního hřebčína v Kladrubech. Na prohlídku nedávno zrekonstruovaného areálu nebyl čas, ale zastávka u výběhů na rozlehlých loukách kolem nabízí téměř vždy pohled na hříbátka.
 |
| U kladrubského výběhu. |
Využili jsme občerstvení na zahrádce hostince U Černého koně a rozhodovali se, co dál.
Vzhledem k pokročilé odpolední hodině padl návrh na návrat "po svých", namísto plánovaného pokračování do Kolína.
Musel jsem tedy improvizovat. V Řečanech jsme překročili řeku a ocitli se na kopcovatějším břehu. Zvolil jsem pak cestu přes Zdechovice a Morašice a půvabnou silničku kolem Krasnického rybníka. Oteplilo se a tak další zastávka patřila Seníku.
Domů osvědčenou "klasikou" přes Lipoltice - Choltice - Bezděkov - Barchov - Mateřov..
Pěkných skoro 80 kilometrů, možná trošku více, než do plánovaného Kolína (zpátky vlakem.)
Žádné komentáře:
Okomentovat