Nad mým sportem se stahují mraky - kontrolka pokračuje

Jaro se zdá přicházet zase dříve, nežli je obvyklé. Vyvolává to ve mně slušnou depresi, když se nedokážu stále vyhrabat z toho trombembolického stavu a postavit se pořádně na nohy. Lýtko stále blokuje všechny naděje.

Už jsem vynechal zimní sezónu, což mne velice mrzí, neboť jsem se na zimní turistiku na lyžích připravil pořízením nových běžek. A splnily se i mé předtuchy či přání, že bude možné lyžovat v mém oblíbeném regionu Vysočiny. Pár týdnů to šlo určitě, a pár dní na Železných horách asi také.
Také na těch našich pohraničních horách bych se byl svezl - kamarádi z týmu GEOOBCHOD SUADC mi do poslední chvíle drželi místo na pětadvacetikilometrovou trať Krkonošské sedmdesátky, která se jela uplynulou sobotu 4. března 2017. Nahradil mě Pepa Bednář.

Tým bohužel beze mne...

Ještě v půlce února byl důvod k mírnému optimizmu, zatímco na konci února se všechno zase nějak zvrtlo.
Abscess, který se bůhvíproč v lednu "probudil", dokázal chirurg jednoduše zlikvidovat po snížení dávek Warfarinu. Ale jako by to vyvolalo další nával trombózy.
V posledním týdnu února se zvolna zvětšila bolest v lýtku, jako by mi tam někdo přisypal pytlík olověných diabolek. A to i přesto, že stále dodržuji režim vycházek, a s tlakovou punčochou vyrážím pravidelně na hodinový až dvouhodinový "pochoďáček". Ale v závěru měsíce jsem musel vynechat a začít polehávat s nohou zvednutou nad úroveň těla. To docela pomáhalo od bolesti. Zhoršilo se také dýchání, zadýchávám se už na schodech do patra mého domku. 

Počítal jsem, že se to bude v úterý na kontrole 28. února u praktického lékaře řešit. To jsem se tedy přepočítal. Nic proti úvodnímu stavu se nezměnilo. Odcházel jsem od lékaře bez jakéhokoli doporučení dalšího vyšetření, přestože od začátku uplynuly více než tři měsíce. Další kontrola 21. března 2017.
Vyhnalo mne to do města pokusit se najít sonografii, která by mě přijala. Ve Vektoru o tom nechtěli ani slyšet, alespoň v Kolfu mne po úžasném doprošování objednali na 20. března, den před kontrolou. 

Těším se na orienťáckou sezónu, která se ve Východních Čechách otvírá již brzo, 19. března. A s přechodem na letní čas vyjede i naše bajkerská parta na pravidelné středeční "švihy". Musím si nechat zajít chuť. Minimálně přijdu o jarní sportovnní sezónu. I kdybych se dnes uzdravil, těžko se dostanu do kondice shozením těch kil, která jsem přibral. Navíc bude nějakou dobu trvat, než vymizí embolie z plic.